Na území Města Kaštela jsou zachované stopy všech historických období, zde lovil již pračlověk ze staré doby kamenné (Mujina jeskyně na západních svazích s nálezy, které se datují z období 45 000 let před Kristem).
Na Kozjaku se i v dnešní době nachází mnohé nálezy, které pochází z ilyrského období.Kaštela zažívají svůj hospodářský rozkvět a civilizační rozvoj během řecké a římské vlády o čemž svědčí pozůstatky mnohých antických vil a osady Siculi na území Resniku.
Chorvaté osídlili mírné svahy Kozjaku v 7.století, čehož jsou němými svědky staré chorvatské kostelíky.
Trogirští a splitští šlechtici společně s církevními hodnostáři stavěli na mořském pobřeží a útesech hrady, aby ochránili úrodu i sedláky. To vše v souladu s povolením benátské vlády. Takto opevněné hrady – kaštely se svými věžemi, příkopy, střílnami a padacími mosty k pevnině, působily jako pevnost. Strana směrem k moři byla stavěna ve stylu renesančních sídel, se širokými okny a balkony. Obyvatelé starých vesnic na úpatí Kozjaku našli útočiště a bezpečí kolem hradu a vystavěli nová opevněná sídla.
Po mnoho století nejdůležitějším odvětvím hospodářství a základem ekonomické síly tohoto území bylo zemědělství, pěstování oliv a vinné révy. Důkazem toho jsou veliké kostely se zvonicemi (které zdobili známí umělci té doby), stříbrné a zlaté zaslíbené dary, které jsou dnes uloženy v kostelních pokladnicích, jakož i národní kroje zdobené typickými zlatými výšivkami.