Chráněná parková architektura Kaštela

Krása Kaštelů respektive Kaštelanských polí inspirovala mnohé básníky, kteří  jejich krásu opěvovali ve svých básních.

„Sedm vesnic seřazených jako sedm labutí“ se rozrostlo v město Kaštela. Na větší části Kaštelanských polí se ještě  i dnes střídají vinice, olivové sady, třešnové a fíkové aleje i původní středomořská vegetace s chráněnými památníky přírodního dědictví a parkové architektury.

V Kaštel Štafiliƈi roste oliva (olea europea), kterou Kaštelané nazývají Mastrinka. Je starší více než 1500 let a předpokládá se, že je dovezena z jižní Itálie nebo Řecka. Kdysi dávno  na tomto území žili římští veterání, pravděpodobně je i oliva  pozůstatek  zemědělského pozemku té doby.

Oliva spadá mezi stromy s olejnatými semeny,  má drobné lístky i plody.Kořenová splet zabírá prostor 100m, objem kmene je 6m, průměr koruny je 22m a výška je 10m. Přírodním památníkem byla prohlášena v r. 1990.

Úroda se zpracovává na olivový olej, který se v napodobeninách řeckých lacrymárií používá jako původní kaštelanský suvenýr.

Dub medunac (quercus pubescens willd) vedle románského kostelíka sv. Kuzmy a Damjana v Kaštel Gomilici přitahuje pozornost všech návštěvníků tohoto starého kaštelanského okolí svojí krásou  i velikostí.

Park v okolí hotelu „Palace“ v Kaštelu Starém,který v r. 1919 založil dr. Petr Kamber, bývalý majitel hotelu a milovník Kaštelů, je také památníkem parkové architektury. Jeho rozloha je 35 000 čtverečních metrů.

Na východním úpatí Kozjaku, v Kaštel Suƈurci je Kaočina gaj, jedinečný příklad vegetačně a floristicky dokonale zachovalých vysokých celoročně zelených keřů a jiných  původních druhů chráněných zákonem.